Blog

27.11.2019

Pohlednictvi a SPOLUpráce

Pokud si budou číst naši autoři následující řádky, tak mi prominou. A vzpomenou si na těch 300 mailů, co jsme si spolu prohodili, než se domluvila nějaká spolupráce. Obzvlášť si vzpomenou ti, kteří do té doby brali pohlednici jako zanedbatelnou nic neříkající část světa a vůbec je nenapadlo, že by to někoho mohlo dělat šťastného, někoho jako jsem já a jako jste koneckonců pak i vy...

Přišla mi otázka: „Proč ty se s tím tak babráš, proč spolupracuješ přímo a proč nenakupuješ v bankách a je to, ne?“

Dnešní téma je, proč nenakupujeme fotky ve foto bankách a proč spolupracujeme přímo s autory. (ano chytrý šťoural by si hned všiml a řekl „Helé ale proč to píšeš, když tam máš cca10 motivů z banky? Odpovídám "Je to z creativmarketu, Zlatíčko. Z dob, před změnou licencí. Proč mě to nenaplňuje, vysvětlím dál..“

V tuhle chvíli je to s fotobankou takhle – většina z nich má v pravidlech, že si nesmíte printovat pohlednice ve výrazně nezměněné podobě a nebo prostě vůbec. Leda s rozšířenou licencí, což je ekonomický nesmysl. Takže klasické fotobanky můžeme rovnou poděkovat a potichu zase zabouchnout. Pokud možno se moc nerozhlížet... ať mi pak není smutno..:D – prostě to nejde.

Kreativmarkety – vhů, tam to začíná být zajímavý, protože kreativní věci a zkoušení si různých grafických programů a tak... Navíc autor dostává rovnou zaplaceno – je to něco jako aukce, každý autor tam má vlastní krámeček. To už je mi sympatické a pořád se chystám, že do budoucna možná ještě vymyslím něco víc...

Free banky, které mají také ty stejné licence, že nesmíš je použít na pohlednice, nesmí být v nezměněné podobě a tak dále a tak dále... Prostě se to nesmí.

Zkrátka buď se to nesmí a nebo mi to nedává ekonomicky smysl no a hlavně...Pokračujem dál, ať se konečně dostanu k jádru pudla...

Ptali jste se mě, proč si tam nebereš obrázky a netiskneš, tak pokud nestačí to, co je psané nahoře tak tu mám pár dalších dobrých důvodů:

- rodiče mě vždycky učili „Neber si, co ti nepatří“. (kdo to tam dal, můžu si to vzít jen tak?)

- taky mi říkali „Když si chceš vzít kousek čokolády, tak se zeptej“ (koho?)

- v neposlední řadě mi říkali „A poděkovala jsi hezky?“ (komu, jak?)

Tak na tyto otázky bych musela odpovědět tak, že bych je určitě nepotěšila

A tak spolupracuji přímo s autory a mám radost protože:

- podporuji české a slovenské umění

- podporuju lidi, kteří se živí svou vášní

- podporuju lidi, kteří se chtějí živit svou vášní a boji se ještě chvilku udělat ten krok a spolurpáce se mnou jim dodává sebevědomí

- za každou korunou, kterou pošlu tímto směrem, vidím někoho, kdo si plní sen

- za každou korunou jsou konkrétní lidé, konkrétní rodiny

- v neposlední řadě, jsme s mnohými už víc než jen obchodní partneři, občas si postěžujeme, poradostníme, podržíme v těžších chvílích...(děkuju :-) )

A víte co je na tom úžasné? Že za každou spolupráci je spolupráce, protože ti autoři to mají úplně stejně se mnou. Tak jak já vidím je, že oni si plní sen, jsou konkrétní a skvělý, že do toho se mnou šli, tak oni úplně stejně vidí mě. Taky si plním sen, taky mám radost, taky mi to přináší jistou volnost a jistou práci. A to je úplně famózní. Ne nadarmo je to SPOLUpráce. Jeden bez druhého nejsme. Že jsme někdo, koho to baví, že jsme konkrétní lidé, osudy, vášně, radosti, chvilky zda to vyjde a bude se to líbit. To jsme MY a jsme v tom VŠICHNI.

Ta druhá část slova spolupráce nejde vypustit, z každého koníčka, který se stane prací, tak se trochu stane prací... ale o tom až jindy.

Tohle je odpověď na to "A jak vy to máte se spolupracemi? Proč si to neusnadňujete?"Protože to ostatní, to prostě není cesta.

Myslím, že cesta, kterou jsem se vydala , když jsem před 5 lety otevřela šuplík a řekla si, tak sem si budu dávat věci z pohlednictvi, je ta správná. Že spolupráce s autory má smysl a je to jediná cesta, kterou se lze vydávat. Protože o tom to je, není to jen o tom vytvořit něco a vydělat peníz. Jde o to vytvořit něco krásného, vydělat peníz a nikoho u toho nekopnout, ale naopak podpořit.

Je to o tom, že přesně to děláme. Děláme „malou radost každý den“ sobě, autorům, nám.

 

 

20.11.2019

Vznikla samolepka - "Děkuji"                                                   

Děkujeme!
Děkuji za Vaše nákupy, za to že se k nám vracíte. Děkuji, že posíláte pohlednice a děláte radost sobě i dalším lidem.Děkuji, že mě motivujete k další práci. Děkuji našim úžasným autorům. Děkuji, že si mohu plnit svá pohlednicová přání. Děkuji, že mi při každém pípnutí zprávy s objednávkou poskočí srdce radostí. Děkuji za každý balíček se zbožím, který rozbaluji se zatajeným dechem. Děkuji Vaše zpětné zprávy na mailu, ve schránce i na heurece. Děkuji, že máte pochopení, že za pohlednictvim stojí naše rodina a já a že občas chybuji. Děkuji, že díky Vašim objevkám můžu posílat objednávky autorům a ty jsou nadšení, že se mohou takto prezentovat. Děkuji, že jsou zde ti, co mě podrží, když se bojím jít dál.

Prosím, dělejte si radosti, ať se tento kolotoč může točit dál! Děkuji...
Jedna samolepka, tisíc slov! Děkuji!

PS: Kdyby někdo hledal tuto samolepku, tak ji zatím nenajde, vznikla jako poděkování pro Vás, naše zákazníky. Lepím ji na obálky s dárkem k objednávce :-)

13.11.2019 

Krásný den,

píše se 13.11. a dnes je ten den, kdy píšu první řádky svého blogu.

Důvod je ten, že jsem dnes přemýšlela, co vám ukážu na Instagramu. Když jsem to fotila, zjistila jsem, že je toho tolik, co bych chtěla říct a o čem bych chtěla mluvit, ale stále jsem nenašla vhodný prostor.

Zde na pohlednicvi.cz a mém blogu bych Vás psanou formou chtěla seznámit s produkty, ze kterých mám radost, s pohlednicovými hry, s DIY nápady. Představíme si lidi se kterými spolupracuji. Popovídáme si o zajímavostech ze světa pošty, ale i tom, co mě na pohlednicích někdy zlobí. Prostě vše, co mě napadne ohledně pohlednic a mého malého postcrossingového světa.

Těším se na napsanou :)

Lucie